Německá doga
Historie
Do Evropy přivedl toto plemeno sarmantský kmen Alanů, který žil na území dnešního Ruska v Asii. Plemeno se tedy odvozuje od alaunta, který byl znám již ve 13. století. V Evropě převažovala dánská doga, postupně se ale německá doga stávala čím dál více oblíbenou.
Popis těla
Doga má užší hlavu se středně velkýma očima a převislými pysky. Má poměrně dlouhý a elegantní krk, na kterém podle standardu nesmí být volná kůže. Hrudník německé dogy má tvar V a musí mít dobře klenutá žebra. Přední nohy zaujímají rovný postoj, zadní mají hubenější stehna, jsou však dobře osvalené. Ocas je dlouhý a postupně se zužuje, občas se objevují zranění na špičce ocasu. Doga má krátkou hustou a drsnou srst.
Chování a nároky německé dogy
Plemeno je velmi přítulné, oddané svému pánovi a je to poměrně dobrý hlídač. I přes svou velikost je doga hodná k dětem a není divoká, proto je u dětí oblíbená. Je to pes, který se hodí do města a nepotřebuje pečovat o srst. Není náročná na množství pohybu, dobře se snáší s ostatními psy a může žít celoročně venku.